Moje rádio, co rád poslouchám a co mě baví.
Bejval jsem svýho času náramně populární pilot na terralunární štrece, který jsme s kámošema neřekli jinak než swing-line. Kvůli mýmu interesantnímu ciferníku si na mě pasažéři sahali pro štěstí a při výstupu v kesonu mi nezapomněli šoupnout nějakej ten suvenýr jako třeba kartónek piva, balíček s dehydrovaným biftekem nebo aspoň ruličku bonbónů proti kašli. Každej z těch pošuků si totiž myslí, že chlápek od terralunární požírá syntetickou kosmickou stravu i doma – což je ovšem do jistý míry pravda, aspoň u těch pilotů, co bydlej trvale na Měsíci.
To se ví, nebyl jsem u swingline jedinej, stejně jako tam nelítala jediná loď, náš starej dobrej Tiberius měl dvanáct bratříčků, pojmenovanejch po různejch řeckořímskejch papaláších, jako byl třeba Senec